V pondělí ráno jsem se musela přemlouvat, abych do kurzu vůbec vyrazila. Kam se podělo všechno to těšení? Snažím se rozklíčovat, proč mi moje nezletilá spolužačka, která nemá téměř žádnou mimiku, tak spolehlivě kazí náladu společně s chutí pokračovat. Nevím, … číst více
Pro tentokrát bych začala zeleninou. Tedy zeleninou nakládanou. Po návštěvě workshopu pořádaného Kyselovými, což je umělecký pseudonym pro nadšence mléčného kvašení, jsem zakoupila soupravu sestávající z pětilitrové sklenice se zvláštním víkem a čtyř keramických závaží. Do procesu jsem se pustila … číst více
Co týden dal a vzal… Dovolím si parafrázovat svou oblíbenou autorku, Betty MacDonaldovou, na jejíž životopis se v dohledné době chystám… Výsledek hodnocení vypadá vždy podle toho, jakým způsobem si natočím křišťálovou kouli, jak se v ní začne lámat světlo … číst více
Nedržím ji v rukou poprvé, radost z ní nemívám. Většinou je mi předávána za disciplíny, kde na ni dosáhnu bez veškerého snažení, vlastně ji obdržím zadarmo. Jako tomu bylo v pondělí. Usedla jsem opět do školních lavic. Potřebuju se trochu … číst více
Významný týden. Týden obsahující moje poslední dny na základní škole. V závěru jsem je počítala, jako bych byla voják stříhající metr. Ani nevím, kdy se všechno tak jednoznačně nastavilo, kdy se počáteční snaha rozplynula, až z ní nezbylo vůbec nic, … číst více
Byla jsem na výstavě! A nebyla to výstava jen tak ledajaká, ale vytoužená, měsíce očekávaná a téměř před nosem zavřená. Výstava malíře Gustava Kruma. Jeho jméno mi bylo až do nedávna neznámé, ale obrázky mě anonymně provázely celé dětství i … číst více
© 2026 V jiném rytmu — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑
