Sedím na terase a pasu kozy. Teda ony se pasou samy, ale já tady sedím, aby nevzaly roha. Protože vzít roha je pro kozy typická činnost. Když se rozhodnou změnit místo pobytu, jdou… A poněvadž žádnou zabezpečenou výsostně kozí pastvinu … číst více
Na seznamu hostů nebyla. Ze stejného důvodu nemohla ani očekávat slavnostní přivítání. Na chvilku předstírám, že ji ani nemám. A hned začnu přemýšlet, jak to tedy je. Mám virózu, anebo ona má mě, anebo se máme navzájem, jako náhodní pocestní, … číst více
Získejte energii za jediný víkend!!! Přečetla jsem i bez brýlí na obálce časopisu pro ženy. Po pěti vteřinách váhání a vnitřního boje mezi mou rozumnou a únavou poznamenanou naivní částí mého Já vyhrála kupodivu ta naivní. No možná to bylo … číst více
Češi nemají moc fantazie, řekl mi jednou jeden Němec, „totálně nasazený“ po revoluci do Čech. Poznat je to prý především u psích jmen. Že se tady každej druhej jmenuje Pocem. Tento způsob přivolání taky často používám, ale mám i spoustu … číst více
Blues je dvanáct taktů, který vždycky spočítám, zpívá Petr Kalandra. Slepičí blues je ale mnohem složitější. Skládá se totiž každý večer, znovu a znovu, a když počet taktů neodpovídá, tak něčeho ubylo… Slepičky jsou vynesené. To znamená, že svou roli … číst více
Nebo tak nějak se jmenoval pořad, co jsem omylem pustila nedávno dopoledne. Pojednával o dokonalé ženské bytosti, která bydlí v rodinném domku uprostřed zahrady a je neskutečně kreativní. Viděla jsem jen kousek, ale i ten stačil, aby prohloubil mou depresi, … číst více
© 2026 V jiném rytmu — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑