A tak jsem to dala. Nečekaně. Překročila jsem svůj stín, nastrkala vzpouzející se šeltii do kenelky a vyrazily jsme z naší bezvýznamné vesnice do Brna, do kina, kam můžou i pejsci. Na dokument. Na dokument o tom, jak zachránit planetu. … číst více
Už ani nevím kolikrát ve svém životě jsem tohle řekla, Kocour, Kocour, Kocour. Ale od včerejšího rána je to slovo jako kámen hozený do vody. Klesá rychle ke dnu, ztrácí se v hlubině a na hladině po sobě zanechává nekonečné … číst více
Nemůžu usnout, po hodině převalování přijímám tuto skutečnost jako nezvratitelný fakt. Spánek, ten hbitý splétač makových květů, jak ho poeticky nazývá John Keats, pořád nikde. Začnu řešit technické záležitosti. Vypnu hotelové topení, vyvětrám, upravím polštář. Zavírač očí, vypravěč šeptaných uspávanek … číst více
Vnímám obrys Tvého těla, přestože je schované pod plachtou. Když jsem ji před několika dny sušila a úhledně skládala, ani ve snu by mě nenapadlo, že pod ní budeš zanedlouho ležet a čekat, až Tě odvezou kamsi pryč. Daleko od … číst více
Hlídám kočku Bertu v domě, kde na okně můžou viset vánoční dekorace. Stříbrné hvězdy, trpaslíci s červenými čepičkami nesoucí košíky plné dárků, sněhuláci, brusle ozdobené červenými mašličkami. Stolu pak vévodí adventní věnec. Příští týden zajisté přibude i nazdobený vánoční stromeček. … číst více
První sněhové vločky zvědavě poletují krajinou a objímají každý její obrys, jakoby si na ni z loňska nemohly rozvzpomenout. Nejprve ji zlehka pocukrují, zaretušují nedokonalosti povrchů na vypasených loukách, některé z nich si pak ustelou na špičkách zimní koňské srsti. … číst více
© 2024 V jiném rytmu — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑
