Štítek koně

Prázdné místo

Vnímám obrys Tvého těla, přestože je schované pod plachtou. Když jsem ji před několika dny sušila a úhledně skládala, ani ve snu by mě nenapadlo, že pod ní budeš zanedlouho ležet a čekat, až Tě odvezou kamsi pryč. Daleko od … číst více

Čas Beránka

První sněhové vločky zvědavě poletují krajinou a objímají každý její obrys, jakoby si na ni z loňska nemohly rozvzpomenout. Nejprve ji zlehka pocukrují, zaretušují nedokonalosti povrchů na vypasených loukách, některé z nich si pak ustelou na špičkách zimní koňské srsti. … číst více

Když zazvoní hrana…

Ve výběhu se producírují housata pečlivě střežená svou netradiční rodinou, dvěma husími matkami a jedním houserem. Posledně jmenovaný se při ochraně svých nejbližších chová nejagresivněji. Ne, že bych se ho bála, ale přece jen ty rány, které rozdává zobákem, jdou … číst více

Týden 15…

Dalších sedm dnů odchází odevzdaně do minulosti. Aprílové počasí přináší přesně to, co od něj očekáváme a mnohdy snad ještě víc. Ale přes všechny jeho výstřelky se pastva rozhodla zazelenat, ať se děje, co se děje. Koně mají radost. Milují … číst více

Týden 4…

Týden skoro pryč. Jednotlivé dny za sebou nezanechaly téměř žádné vzpomínky. Anebo ty vzpomínky byly tak mělké, že stačilo, aby jen trochu zafoukal vítr, a ony zmizely. Jedinou výjimkou byl a stále je Milenec lady Chatterleyové. Jenže jak poslouchám díl … číst více

Drobnými krůčky vpřed, aneb předčasný jarní monolog

Kde se vzalo, tu se vzalo. Domluvilo ptákům, aby začali křičet v jiných tóninách, koním, aby přelínali a Kocourovi, aby se po několika měsících pobytu u rozžhavených kamen dožadoval pobytu venku. A pak už šlo všechno samo. Slepice se rozběhly … číst více

« Starší příspěvky

© 2024 V jiném rytmu — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑