Už ani nevím kolikrát ve svém životě jsem tohle řekla, Kocour, Kocour, Kocour. Ale od včerejšího rána je to slovo jako kámen hozený do vody. Klesá rychle ke dnu, ztrácí se v hlubině a na hladině po sobě zanechává nekonečné … číst více
Vnímám obrys Tvého těla, přestože je schované pod plachtou. Když jsem ji před několika dny sušila a úhledně skládala, ani ve snu by mě nenapadlo, že pod ní budeš zanedlouho ležet a čekat, až Tě odvezou kamsi pryč. Daleko od … číst více
Všechno je jak má být. Kočičí smečka odpočívá na svých oblíbených místech. Kocour ve spánku objímá polštářek naplněný šantou a svět se na malou chvilku zastavil a zklidnil. Před dvěma dny tomu bylo ale zcela jinak. Starý, zřejmě nikdy nekončící … číst více
Pálí mě ruce poškrábané od šípků, holínky obalené směsí bahna a ovčího a slepičího trusu kloužou po trávě, bílý kardigan změnil barvu, ale mám ji!!! Držím v náručí slepičku jako by byla z porcelánu a ona se mi odvděčí několika … číst více
Ploužíme se z mírného kopečku vedoucího od stájí k rybníku. Dneska je výjimečný den, den bez sedla. Dneska se mi fakt nechce tahat s těžkýma westernovýma cajkama. Míjíme Tvůj náhrobek, sluníčko se o něj opírá v takovém úhlu, že písmena … číst více
Potkala jsem ho tam, kde bych to vůbec nečekala. Ležel přede mnou na piknikové dece v parku před planetáriem a tvářil se, že se neznáme. Akce „přines knihu, odnes knihu“ nebyla rozhodně určena pro mě, protože jak bych mohla něco … číst více
© 2024 V jiném rytmu — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑
