Snažím se utopit smutek z bezmocnosti nevědomé vražednice šedobílých koťátek v modrém měsíci pšenice stoupá do hlavy pro bolest furt zbývá místa dost zakládám Klub osamělých srdcí opuštěných koťat v nás koťat hledajících teplo na kousku plechu co ještě trochu … číst více
Nad závodištěm s prázdnými tribunami se rozprostřela tma. Poslední vozíky odjely a na dráze ozdobené reliéfy nepravidelných obtisků podkov se prohání spadané listí. Všechno ztichlo. Po stořicáté. Tráva zvlhlá večerní rosou vypadá jakoby plakala. Za chvilku splynou s krajinou i … číst více
Z ranního polospánku mě probrala tupá rána. Vstala jsem a šla k oknu, abych viděla, jak tam bezvládně ležíš. Vyběhla jsem ven jen v županu a ponožkách, rozechvělá chladem. Chtěla jsem věřit, že Tě nenajdu, že náraz nebyl fatální, že … číst více
Ležel jsi uprostřed silnice a vypadalo to, jako bys jen spal. Zaslechla jsem chvilku předtím auto, jak jelo nahoru podél rybníka, aby se pak nepochopitelně obrátilo a sjelo z kopce nazpátek. Najednou začalo razantně brzdit. Rozběhla jsem se a něco mi … číst více
© 2024 V jiném rytmu — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑
