Tentokrát za to nemůžu. Fakt jsem v tom nevině. Přesto do mé domácnosti přibyl podivný opeřenec. Vyhradila jsem mu technickou místnost, po několika dnech zakoupila šedočerné linoleum na podlahu z bílých dlaždiček, protože slepičince se z kartonu prostě bezezbytku odstranit … číst více
Nad závodištěm s prázdnými tribunami se rozprostřela tma. Poslední vozíky odjely a na dráze ozdobené reliéfy nepravidelných obtisků podkov se prohání spadané listí. Všechno ztichlo. Po stořicáté. Tráva zvlhlá večerní rosou vypadá jakoby plakala. Za chvilku splynou s krajinou i … číst více
V noci jezdím děsně nerada a děsně pomalu. Ze dvou důvodů. Ten méně významný je, nepřejet to, co už přejeté jednou bylo. Dvourozměrnému ježkovi, zajíci, či dvourozměrné kočce bude jedno, pokud ho přejedu znovu, protože víc mrtvý být nemůže. Ale … číst více
Jsem Liška a nejen to. Jsem liščí máma. Mám hlad a když mám hlad já, tak mají hlad i liščata. Jsem prý i škodná. Ale na tom mi nezáleží. Každý něčím občas škodí, takže si nepřipadám ničím výjimečná… Každou noc … číst více
Z ranního polospánku mě probrala tupá rána. Vstala jsem a šla k oknu, abych viděla, jak tam bezvládně ležíš. Vyběhla jsem ven jen v županu a ponožkách, rozechvělá chladem. Chtěla jsem věřit, že Tě nenajdu, že náraz nebyl fatální, že … číst více
© 2024 V jiném rytmu — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑