Štítek kozy

Jak sladce chutná nicnedělání

Prožila jsem týden jako paní vedoucí, protože ta pravá paní vedoucí odjela s fenou  a spol. na soustředění. Sice jsem měla na povel „jen“ zvířata, ale přesto. Tedy pravdou je, že mě téměř žádná neposlouchala. U koček je tento jev … číst více

O hašteření husích klanů a kocouří naléhavosti

Co týden dal a vzal… Dovolím si parafrázovat svou oblíbenou autorku, Betty MacDonaldovou, na jejíž životopis se v dohledné době chystám… Výsledek hodnocení vypadá vždy podle toho, jakým způsobem si natočím křišťálovou kouli, jak se v ní začne lámat světlo … číst více

Když zazvoní hrana…

Ve výběhu se producírují housata pečlivě střežená svou netradiční rodinou, dvěma husími matkami a jedním houserem. Posledně jmenovaný se při ochraně svých nejbližších chová nejagresivněji. Ne, že bych se ho bála, ale přece jen ty rány, které rozdává zobákem, jdou … číst více

Přijde jaro, přijde?

Sedím na terase a pasu kozy. Teda ony se pasou samy, ale já tady sedím, aby nevzaly roha. Protože vzít roha je pro kozy typická činnost. Když se rozhodnou změnit místo pobytu, jdou… A poněvadž žádnou zabezpečenou výsostně kozí pastvinu … číst více

Týden 4…

Týden skoro pryč. Jednotlivé dny za sebou nezanechaly téměř žádné vzpomínky. Anebo ty vzpomínky byly tak mělké, že stačilo, aby jen trochu zafoukal vítr, a ony zmizely. Jedinou výjimkou byl a stále je Milenec lady Chatterleyové. Jenže jak poslouchám díl … číst více

© 2024 V jiném rytmu — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑