Jak najít svou vizi, jak žít svůj osobní příběh, jak nastartovat svůj osobnostní růst… To jsou témata nejen novoroční. Ale jak na to? Kde najít ten pravý návod, který popisuje krok za krokem, co je třeba udělat, aby… Kdo se má v tom množství nabízených cest vyznat? A lidé, kteří povětšinou v tomto směru úspěchu nedosáhli, jsou ti praví, kteří o něm píší, školí a mluví v rámci workshopů a televizních rozhovorů…
Pronásleduje mě myšlenka prokrastinace, proto jsem si nakoupila několik knih a došla ke smutnému poznání: nikdo mi nepomůže, nikdo nenastartuje zásadní změny v mém životě a nikdo mi tu cestu osobnostního růstu neukáže…
Moje kamarádka nenechala nic náhodě a šla o kus dál. Zakoupila si kurz, jak objevit svou vizi. Probíhal na několika úrovních, součástí byl i koučink a přesvědčení koučky, že na konci celého kurzu se vize přihlásí k životu. A pokud prý ne, tak v průběhu roku zajisté ano. Neměla pravdu, nic se ani po roce nepřihlásilo a zůstal jen pocit velmi podobný tomu mému po přečtení metru knih o sebeřízení, sebepoznání a seberegulaci.
Až donedávna jsem trávila večery a rána sebezpytováním, zda jsem se posunula k nějakým cílům. A protože odpověď je jasná, následovala lehká nebo těžší ranní či večerní rozlada. Protože slovy Vlasty Redla, zase nic, nic, nic a zasé nic, nic, nic…
Na druhou stranu mě některé vědecké poznatky rozveselily… a také dovzdělaly. A tak vím, jaký propastný rozdíl je mezi JOY a FLOW, jak postupovat, když se chci celé dny radovat, a jak nemám věřit svému úsudku, protože je to iluze. Navíc jsem objevila zajímavou teorii Slona a Jezdce, která je prý velmi známá z buddhismu, s jejíž pomocí je možné vyzrát nad vlastní neschopností směřovat přímo k cíli… Jezdec je symbol pro neokortex, relativně mladou oblast mozku, kde sídlí rozum (povětšinou). A Slon, to jsou naše emoce, které se nacházejí v evolučně mnohem starší vrstvě. Pokud nejsou pod kontrolou Jezdce, rozhodují a konají za nás. Úkolem jezdce je zkrotit slona a používat jeho sílu ve svůj prospěch. Slon žádné úkoly nemá :). Když je jezdec unavený, přebírá iniciativu Slon. A výsledek? Surfování po internetu, obsesivní kontrolování facebooku, v horších případech popíjení alkoholu nebo i promiskuitní chování… Samozřejmě se nabízí návod, jak situaci vyřešit. Je třeba posílit Jezdce, aby měl sílu na krocení slona… A jak? Hned jsem se uklidnila, když jsem zjistila, jak jednoduché to je. Když jsem unavená a mysl mi začíná těkat a nesoustředí se na žádaný předmět činnosti, mám vypnout a jít se na dvacet minut projít, mám vypít ovocnou šťávu a sníst jablko. Tímto způsobem se Jezdec znovu nakopne a Slon nemá šanci vyvádět nějaké nepřístojnosti.
Ale protože zázraky se fakt dějí, tak jsem si dnes na něco přišla úplně sama. Tedy bez knih, bez koučinku a bez workhopu. Napadlo mě to v přestávkách při smetání sněhu. Kašlu na to. Kašlu na návody a dobré rady. To je lepší znovu si přečíst Malého prince, nebo s pastýřem Santiagem počítat ovce, anebo se zasnít s Dalajlamovou kočkou. Prostě je lepší poslouchat a číst příběhy, které mají duši. Možná nebude výsledkem úžasný time management, ale něco se rozhodně stane. Přijde to znenadání, po špičkách a potichu, protáhne se to škvírou ve dveřích a bude to nenásilné, a bude to jemné, a hlavně bude to moje…
Děkuji Janě Koželuhové za zapůjčení fotografie.