Nehoda není náhoda. Tahle věta by možná vyhrála soutěž na téma, vyber největší klišé! Jenže já si myslím, že nehoda z velké části náhodou je, je to špatně namíchaný koktejl shody nepříznivých okolností. Koktejl, který sestává z toho, že jsme … číst více
Našla jsem ve schránce dopis s modrým pruhem a udělalo se mi špatně od žaludku. Opět mě navštívil ten starý známý pocit kafkovské viny. Něco jsem zajisté provedla, sice nevím co, ale ví to určitě oni a následně mě zavřou. … číst více
Na šňůře visí tričko. Visí trochu odevzdaně – co mu ostatně zbývá jiného? Představuje symbol mého dalšího pokusu o zaměstnání v kultuře. A přitom to všechno začalo tak hezky… Neskutečně krásným rokem ve vile Tugendhat, jejíž monumentální a na místní … číst více
Po letech nepravidelného života na volné noze, života plného nejistot a cestování z místa na místo, jsem si připadala unavená a vyhořelá. A byl to Strach, ten starý našeptávač, co mě dostal tam, kde jsem… Namluvil mi totiž, že můj … číst více
A tak jsem to dala. Nečekaně. Překročila jsem svůj stín, nastrkala vzpouzející se šeltii do kenelky a vyrazily jsme z naší bezvýznamné vesnice do Brna, do kina, kam můžou i pejsci. Na dokument. Na dokument o tom, jak zachránit planetu. … číst více
Není. Téměř nikdy mně není teplo. Snad jen s výjimkou extrémně horkých letních dní. Jinak se většinou potýkám s pocitem chladu. Dokladem může být zážitek z raného dětství, moje první vědomá vzpomínka v souvislosti s chladem. Přicházím do kuchyně, jejímž … číst více
© 2024 V jiném rytmu — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑
