Snažím se utopit smutek z bezmocnosti nevědomé vražednice šedobílých koťátek v modrém měsíci pšenice stoupá do hlavy pro bolest furt zbývá místa dost zakládám Klub osamělých srdcí opuštěných koťat v nás koťat hledajících teplo na kousku plechu co ještě trochu … číst více
z nemocniční postelev útulku pro dušeco jsou tak na půl cestytéměř na odchoduruka se jí třesea není to dojetímv duchu ji už objímáa konečně cítí tlukot srdceněkoho blízkéhoz umělé hmotyna baterky duracellco dlouho vydržído vánoc určitěale ona ne…
Na seznamu hostů nebyla. Ze stejného důvodu nemohla ani očekávat slavnostní přivítání. Na chvilku předstírám, že ji ani nemám. A hned začnu přemýšlet, jak to tedy je. Mám virózu, anebo ona má mě, anebo se máme navzájem, jako náhodní pocestní, … číst více
Nad závodištěm s prázdnými tribunami se rozprostřela tma. Poslední vozíky odjely a na dráze ozdobené reliéfy nepravidelných obtisků podkov se prohání spadané listí. Všechno ztichlo. Po stořicáté. Tráva zvlhlá večerní rosou vypadá jakoby plakala. Za chvilku splynou s krajinou i … číst více
Získejte energii za jediný víkend!!! Přečetla jsem i bez brýlí na obálce časopisu pro ženy. Po pěti vteřinách váhání a vnitřního boje mezi mou rozumnou a únavou poznamenanou naivní částí mého Já vyhrála kupodivu ta naivní. No možná to bylo … číst více
Pálí mě ruce poškrábané od šípků, holínky obalené směsí bahna a ovčího a slepičího trusu kloužou po trávě, bílý kardigan změnil barvu, ale mám ji!!! Držím v náručí slepičku jako by byla z porcelánu a ona se mi odvděčí několika … číst více
© 2026 V jiném rytmu — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑
