Rubrika Sto zvířat

Nikdy jsem je nemohla mít. Jsou prý nehygienická a berou lidem svobodu… ale dávají cosi jiného, co nejde změřit, zvážit, ani nikam zavřít… A je to moc fajn.

Kéž má každý kůň svého Anděla

Kdopak by ho nechtěl. Anděla. Strážného Anděla, co bude dávat pozor, kudy povedou naše kroky. Znám bytosti, kteří Anděla mají. Nemusely proto udělat nic, jen být a on je našel. Jako třeba tady tohoto. Stojí u krmelce a dělá, jakoby … číst více

Naše paní Klisna aneb buď Česti čest!

Dívala se na mě každé ráno zkoumavým pohledem. Někdy vypadala upraveně, jindy, jako by se jí ve spánku posunul pomyslný polštář vycpaný slámou a vytvořil na čele rozvrkočenou čupřinu. Klisna se zdraví vždy jako první, protože ona byla Dáma, paní … číst více

Šeltie se vrací…

Šeltie se vrací? Tak proč tady není? Vrať se a slibuju, že nebudu nikdy nic vyčítat. Jen se prosím vrať! Takhle nějak přemýšlela ve druhém stádiu, poté, co se po ní slehla zem. V tom prvním používala předpisový povel na … číst více

O milované mourovatosti

Ležel jsi uprostřed silnice a vypadalo to, jako bys jen spal. Zaslechla jsem chvilku předtím auto, jak jelo nahoru podél rybníka, aby se pak nepochopitelně obrátilo a sjelo z kopce nazpátek. Najednou začalo razantně brzdit. Rozběhla jsem se a něco mi … číst více

Nikdy netrestej Kočku!

V popisovaném případě tedy Kocoura, ale výsledek bývá stejný. Byl labilní. Projevovalo se to tím, že Kocour neudržoval čistotu. Konkrétně řečeno, záchod bylo poslední místo, kam by se vyčural. Měl totiž jiná, mnohem oblíbenější. Například lišty kuchyňské linky (ty se … číst více

Když ani Kohout neplaší Smrt

Někdy o sobě dává vědět dopředu. Neslitovná kmotřička. Vysílá signály různé intenzity a mluví jazykem, kterému rozumí jen nemnozí. Zaslechla jsem ji, štěkala zavřená za nízkým plotem kousek od nás… Mluvila jsem o ní, ale nikdo neslyšel. A jednoho rána … číst více

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 V jiném rytmu — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑