Nenávidím vstávání a je tomu snad odjakživa, kam moje paměť dosáhne. Děti mají rády vstávání většinou v době, kdy nemají žádné povinnosti, a pak je to začátkem školní docházky, nebo později nástupem hormonů jednoduše přejde. Takovým obdobím jsem vůbec neprošla. … číst více
Kdopak by ho nechtěl. Anděla. Strážného Anděla, co bude dávat pozor, kudy povedou naše kroky. Znám bytosti, kteří Anděla mají. Nemusely proto udělat nic, jen být a on je našel. Jako třeba tady tohoto. Stojí u krmelce a dělá, jakoby … číst více
Dívala se na mě každé ráno zkoumavým pohledem. Někdy vypadala upraveně, jindy, jako by se jí ve spánku posunul pomyslný polštář vycpaný slámou a vytvořil na čele rozvrkočenou čupřinu. Klisna se zdraví vždy jako první, protože ona byla Dáma, paní … číst více
Šeltie se vrací? Tak proč tady není? Vrať se a slibuju, že nebudu nikdy nic vyčítat. Jen se prosím vrať! Takhle nějak přemýšlela ve druhém stádiu, poté, co se po ní slehla zem. V tom prvním používala předpisový povel na … číst více
Ležel jsi uprostřed silnice a vypadalo to, jako bys jen spal. Zaslechla jsem chvilku předtím auto, jak jelo nahoru podél rybníka, aby se pak nepochopitelně obrátilo a sjelo z kopce nazpátek. Najednou začalo razantně brzdit. Rozběhla jsem se a něco mi … číst více
© 2026 V jiném rytmu — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑