kůň Archivy - V jiném rytmu
V jiném rytmu
Ploužíme se z mírného kopečku vedoucího od stájí k rybníku. Dneska je výjimečný den, den bez sedla. Dneska se mi fakt nechce tahat s těžkýma westernovýma cajkama. Míjíme Tvůj náhrobek, sluníčko se o něj opírá v takovém úhlu, že písmena vytesaná do šedého mramoru nejde přečíst. Ale stejně je znám nazpaměť. Předstírám sama před sebou,
Nejlepší na depresi je pohyb!
O depresi u mě nemůže být ani řeč. Já depresi nemám, spíše má ona mě. Představuji si ji jako stárnoucí ženu, co zapomněla jít k holiči. Tvář bez makeupu, prošedivělé vlasy stažené do gumičky a na nohou ošlapané boty. Deprese je dnes na koni. Nastává čas její vlády. Přemýšlím, jak se bránit, a vymyslím, aby
Kéž má každý kůň svého Anděla
Kdopak by ho nechtěl. Anděla. Strážného Anděla, co bude dávat pozor, kudy povedou naše kroky. Znám bytosti, kteří Anděla mají. Nemusely proto udělat nic, jen být a on je našel. Jako třeba tady tohoto. Stojí u krmelce a dělá, jakoby nic.. Čeká. Jaký je to asi pocit, být vysloužilý a starý? Jaký je to asi
Naše paní Klisna aneb buď Česti čest!
Dívala se na mě každé ráno zkoumavým pohledem. Někdy vypadala upraveně, jindy, jako by se jí ve spánku posunul pomyslný polštář vycpaný slámou a vytvořil na čele rozvrkočenou čupřinu. Klisna se zdraví vždy jako první, protože ona byla Dáma, paní Čest, naše nejstarší Klisna a Bělka v jedné osobě, pokud tedy kůň, nebo klisna může