Nikdy jsem je nemohla mít. Jsou prý nehygienická a berou lidem svobodu… ale dávají cosi jiného, co nejde změřit, zvážit, ani nikam zavřít… A je to moc fajn.
Začátek byl zcela nevinný. Chtěla jsem objednat na internetu nové hračky. Pro Ptáku. Ptáka je samička Alexandra růžového, vousatého. Před pár lety uletěla chovateli a přistála u nás na dvorku, kde svedla nerovnou bitvu s kočkami. Když jsem jim opeřence vyrvala ze spárů, nebyl na tom nejlépe. Chyběla část ocasu a kus drápku. Jen zobák … [Read more…]
Do hejna přišly v dospělém věku a způsobily tak v zaběhlém slepičím kolektivu menší pozdvižení. Hledaly naléhavě domov poté, co zničily architekturu jedné menší zahrádky na předměstí Brna. Divná a divnější. Rezavá a Kropenatá. Ginger a Fred. Asociální byly obě. Odmítaly zapadnout mezi ostatní, především však nechtěly nocovat v kurníku. Ginger se k původním majitelům … [Read more…]
Jdu potmě do kopce ke srubu. Světlo baterky roztřeseně osahává cestu přede mnou. Konečně jsem u brány. Chvilku zápasím s namrzlou závorou a přitom mi z náručí vyklouzne jablko. Ten zvuk, když kov narazí na štěrk, se mi vůbec nelíbí. Sakra, sakra, sakra, fakt to hezky začíná… Nastává upřímné vítání. Epifania a Gulliver, tak se … [Read more…]
Z ranního polospánku mě probrala tupá rána. Vstala jsem a šla k oknu, abych viděla, jak tam bezvládně ležíš. Vyběhla jsem ven jen v županu a ponožkách, rozechvělá chladem. Chtěla jsem věřit, že Tě nenajdu, že náraz nebyl fatální, že se jakoby zázrakem zvedneš ze země a odletíš. Namísto toho na mě čekalo bezvládné ptačí … [Read more…]
Visí na šňůře vedle sebe, připomínají vlaštovky na drátě plánující odlet do teplých krajů… Uši v pozoru připevněné kolíky, perforovanou tkaninou se prohání vítr. Sejmuté masky. Noc tráví v přepravce u boxů a ráno nastoupí opět do služby. Jak bych byla ráda, kdyby každá z nich uměla vyprávět. Alespoň v době nasazování. Mnohé vypadají podobně, … [Read more…]
Zdálo se mi, že v mé bezprostřední blízkosti zvrací štěně. Obrátila jsem se na druhý bok a zkoušela usnout, nepříjemný sen tak někdy zmizí. Marná snaha, po probuzení bylo jasné, že losos proměněný v tráveninu opustil zažívací trakt stejnou cestou, kterou se do něho původně dostal. Najít stopy nebylo nic nesnadného. Pod postelí rozlitá louže … [Read more…]
Nenávidím vstávání a je tomu snad odjakživa, kam moje paměť dosáhne. Děti mají rády vstávání většinou v době, kdy nemají žádné povinnosti, a pak je to začátkem školní docházky, nebo později nástupem hormonů jednoduše přejde. Takovým obdobím jsem vůbec neprošla. Každý den jsem se přesvědčovala, že kdo spí, nežije, ale mé tělo a moje nevědomá … [Read more…]
Kdopak by ho nechtěl. Anděla. Strážného Anděla, co bude dávat pozor, kudy povedou naše kroky. Znám bytosti, kteří Anděla mají. Nemusely proto udělat nic, jen být a on je našel. Jako třeba tady tohoto. Stojí u krmelce a dělá, jakoby nic.. Čeká. Jaký je to asi pocit, být vysloužilý a starý? Jaký je to asi … [Read more…]
Dívala se na mě každé ráno zkoumavým pohledem. Někdy vypadala upraveně, jindy, jako by se jí ve spánku posunul pomyslný polštář vycpaný slámou a vytvořil na čele rozvrkočenou čupřinu. Klisna se zdraví vždy jako první, protože ona byla Dáma, paní Čest, naše nejstarší Klisna a Bělka v jedné osobě, pokud tedy kůň, nebo klisna může … [Read more…]
Šeltie se vrací? Tak proč tady není? Vrať se a slibuju, že nebudu nikdy nic vyčítat. Jen se prosím vrať! Takhle nějak přemýšlela ve druhém stádiu, poté, co se po ní slehla zem. V tom prvním používala předpisový povel na přivolání: Ke mně! Po třetím opakování jí přeskakoval hlas a opouštěla naděje. Zlatá šeltie obvykle … [Read more…]