Leden 2019 - V jiném rytmu

Můj nejhuňatější Silvestr

Jdu potmě do kopce ke srubu. Světlo baterky roztřeseně osahává cestu přede mnou. Konečně jsem u brány. Chvilku zápasím s namrzlou závorou a přitom mi z náručí vyklouzne jablko. Ten zvuk, když kov narazí na štěrk, se mi vůbec nelíbí. Sakra, sakra, sakra, fakt to hezky začíná… Nastává upřímné vítání. Epifania a Gulliver, tak se

%d blogerům se to líbí: